|
Folia faunistica Slovaca (2004) 9 (4): 31-41 |
|
|
Ploštice (Heteroptera) Bukovských vrchů (NP Poloniny) |
|
|
True bugs (Heteroptera) of the Bukovské vrchy Hills (National park Poloniny) |
|
|
1
Oddělení populační biologie, Ústav biologie obratlovců AV ČR, CZ-675
02 Studenec 122, Česká republika [bryja@brno.cas.cz] |
|
|
Prišlo (received): 13.8.2004; Akceptované (accepted): 28.10.2004; Vydané (published) online: 15.11.2004 |
|
|
Abstract |
|
|
The true bugs of the Bukovské Vrchy Hills (NP Poloniny, Slovakia) have been very poorly known. Here, we provide results of the firststudyfocussed on Heteroptera in the region and summarize all scattered available data from published papers and unpublished material in various collections. During a fieldwork in 2002 we collected 792 individuals of true bugs belonging to 116 species. Altogether with older published and unpublished data, we document occurrence of 138 species of Heteroptera in the NP. Two species, Macrolophus rubi Woodroffe, 1957 and Panaorus adspersus (Mulsant et Rey, 1852), are known to occur in Slovakia only at localities in Bukovské Vrchy Hills. We discuss also occurrence of other rare species, such as Capsus pilifer (Remane, 1950) and Odontoplatys bidentulus (Herrich-Schaeffer, 1842). |
|
|
Keywords: Carpathians, faunistics, Slovakia, true bugs. |
|
|
Úvod |
|
|
Fauna bezobratlých NP Poloniny je prozkoumána značně nerovnoměrně. Ucelenější práce existují například o pavoucích (Mašán & Svatoň 2003), orthopteroidních řádech (Čejchan 1989), nosatcovitých broucích (Holecová et al. 1996, 1997, Holecová & Petryszak 1998) nebo dvoukřídlých (Roháček et al. 1995), údaje o některých jiných skupinách jsou však velmi kusé. Mezi takovéto skupiny patří i ploštice (Heteroptera), které dosud nebyly na území NP cíleně sledovány a dosud bylo z tohoto území publikováno pouze 9 druhů – 8 z nich z lokality Ulič (Micronecta griseola, M. poweri – Wróblewski 1960; Saldula orthochila, S. c-album – Hoberlandt 1977; Elasmucha grisea, Eurygaster austriaca – Stehlík & Vavřínová 1993; Dolycoris baccarum, Eurydema ornatum – Stehlík & Vavřínová 1994) a jeden z lokality Ruské (Panaorus adspersus – Štusák 1976). Nepočetný materiál zde nasbírali pracovníci Katedry zoologie PřF UK v Praze (P. Štys, J. Vilímová), jejich výsledky však nebyly dosud publikovány. Další materiál je roztroušen rovněž ve sbírkách Národního Muzea v Praze a dalších institucí (např. Katedra zoologie a ekologie PřF MU v Brně a Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni). Nasbíraný materiál pochází většinou z 80. let 20. století, byl sbírán náhodně a někdy pouze jako vedlejší produkt jiných výzkumů. Poněkud jiná je prozkoumanost polské strany území (Bieszczadski Park Narodowy), kde byla v 80. letech minulého století intenzivně studována početná čeleď Miridae (Gorczyca & Herczek 1988; Gorczyca et al. 1989), údaje o ostatních čeledích jsou však rovněž velmi kusé. Přehled 173 druhů ploštic zjištěných v polských Bieszczadech uvádí Gorczyca & Lis (2000). Národní park Poloniny má po stránce geologické i biogeografickévrámciúzemíSlovenskavýsadnípozici, jelikož náleží k masivu Východních Karpat (Dostál 1960; Mařan 1958; Zelený 1972). Přírodní podmínky Bukovských vrchů umožňují výskyt celé řady druhů, ať již horských nebo teplomilných, vlhkomilných nebo suchomilných (cf. Holecová et al. 1997). Vzhledem k výjimečnosti NP Poloniny – ať již zoogeografickéneboz hlediska ochrany přírody – je velmi žádoucí získat informace o dosud neprozkoumaných skupinách živočichů. Cílem této práce bylo publikovat dostupné údaje získané v minulosti a dosud nepublikované a zejména vlastními odchyty provést první detailnější průzkum taxocenózy ploštic v rozmanitých biotopech Bukovských vrchů. |
|
|
Materiál a metódy |
|
|
Ploštice byly sbírány prvním autorem individuálně (pod kameny a kůrou stromů, z keřů apod.) nebo smýkáním. Sběry probíhaly 18.–22.6.2002 a pozornost byla zaměřena na zjištění druhové bohatosti ploštic. Z tohoto důvodu byly sběry prováděny ve velmi rozmanitých biotopech soustředěných do pěti oblastí Bukovských vrchů – okolí Nové Sedlice, hřeben od Kremence směrem na západ, okolí Kolbasova, Ruské, Gazdoráň. Dokladový materiál je uložen převážně ve sbírce prvního autora. Kromě vlastního materiálu nasbíraného v roce 2002 byl využit také sbírkový materiál Katedry zoologie PřF UK v Praze, Národního muzea v Praze, Katedry zoologie a ekologie PřF MU v Brně a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni. Názvy druhů a řazení čeledí jsou v souladu s prací GÜNTHER & SCHUSTER (2000), pouze u nadčeledi Lygaeoidea je použit systém podle HENRYHO (1997). V rámci čeledi jsou druhy řazeny abecedně.
STUDOVANÉ LOKALITY |
|
|
Výsledky a diskuze |
|
|
V průběhu pětidenního terénního výzkumu bylo v roce 2002 nasbíráno 792 jedinců ploštic, kteří byli determinováni do 116 druhů (tab. 1). Sbírka Katedry zoologie PřF UK obsahovaly dohromady 74 jedinců (28 druhů) ploštic, které sbírali J. Vilímová (JV) a P. Štys (PS) převážně v okolí Nové Sedlice (tab. 1), pouze dva nálezy od P. Štyse pocházejí z jiných lokalit (Nysius senecionis z okolí řeky Stužice a Nabis flavomarginatus z lokality Babia skala). V materiálu Národního muzea v Praze (NM) bylo nalezeno 21 jedinců čtyř druhů podkornic (Aradus betulae, A. conspicuus, A. depressus a A. obtectus) rovněž z okolí Nové Sedlice (lgt. S. Bílý). Jeden jedinec Eurydema dominulum z okolí Ruského byl nalezen ve sbírce Katedry zoologie PřF MU v Brně (MU; lgt. R. Rozkošný) a jeden jedinec Eremocoris plebejus z Nové Sedlice ve sbírkách Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni (VÚRV; lgt. P. Werner). Pilotní terénní výzkum v roce 2002, revize dostupného materiálu z jiných sbírek a literární rešerše potvrdily v oblasti NP Poloniny výskyt 138 druhů ploštic (tab. 1), což je přibližně 16,4% druhů známých ze Slovenska (Kment & Bryja, nepubl.). Tento počet zdaleka není konečný, ale tvoří pouze prvotní orientační průřez faunou ploštic tohoto území. Potvrzují to i výsledky polských autorů, kteří v Bieszczadech potvrdili výskyt 173 druhů suchozemských ploštic (Gorczyca & Lis 2000). Polské a námi zjištěné druhové spektrum se však zdaleka nepřekrývají. V Polsku bylo zaznamenáno 95 druhů, jejichž výskyt zatím nebyl v NP Poloniny potvrzen. Naopak ve slovenském materiálu se vyskytuje 58 druhů, které nebyly nalezeny polskými autory. Celkový počet druhů ploštic zaznamenaných dohromady v polské i slovenské části území je tedy 232. Tyto výsledky jednoznačně poukazují na potřebu dalšího faunistického výzkumu, který může přinést i nejedno překvapení (např. v Bieszczadech zjištěný druh Stenodema trispinosa Reuter, 1904 dosud nebyl na Slovensku nalezen). Nejvýznamnějším faunistickým nálezem je výskyt druhu Panaorus adspersus (Rhyparochromidae). Samice nalezená v roce 1971 v Ruském (Štusák 1976) je dosud jediným nálezem tohoto druhu na Slovensku (Stehlík & Vavřínová 1999). Tento druh se vyskytuje v lesní zóně Palearktické oblasti od severní Francie a severní Itálie přes Ukrajinu, Rusko a severní Kazachstán do Mongolska, severní Číny, Koreje a Japonska (Péricart 1999); je znám i ze Zakarpatské Ukrajiny (Putshkov 1969). Mezofilní až xerofilní druh. Ve východní části areálu žije na horských loukách a okrajích lesů; v západní Evropě byl nalezen na suchých horských svazích porostlých lesem (Putshkov 1969; Péricart 1999; Stehlík & Vavřínová 1999). Bacchi & Rizzotti-Vlach (1996) sbírali v okolí Mantovy (severní Itálie) dospělce i larvy na Potentilla erecta a v menším množství na Verbena officinalis. Na první z těchto rostlin byly pozorovány i stopy po sání. Nálezy klopušky Macrolophus rubi jsou prvními doklady tohoto druhu na Slovensku (Kment et al. 2003). Druh žije ve vyšších polohách na stinných místech na ostružinících (Rubus spp.) a v minulosti byl pravděpodobně přehlížen nebo zaměňován za příbuzné druhy (diskuze viz Kment et al. 2003). K významným faunistickým nálezům bezesporu patří rovněž potvrzení výskytu vzácné horské klopušky Odontoplatys bidentulus, která se vyskytuje pouze v Karpatech a některých balkánských pohořích. Na Slovensku je kromě východních Karpat (okolí Medzialborců, Bukovské vrchy) známa pouze z Vysokých Tater, Pienin, okolí Levoče, Margecan a Zádielského kaňonu. Souhrn všech nálezů a rozšíření druhu na Slovensku uvádějí Kment et al. (2003). U druhu Capsus pilifer žijícího na travách rodu Molinia, který byl nalezen na mokřadní louce v Ruském, se jedná teprve o druhou známou lokalitu výskytu na Slovensku (viz Kment et al. 2003). Jedná se rovněž o vzácný druh, který byl v minulosti patrně zaměňován za příbuzné druhy (materiál celého rodu v ČR a SR vyžaduje revizi). Nasbíraná data nejsou dosud dostatečná pro analýzu společenstev, nicméně předběžné výsledky dokumentují vysokou přírodní hodnotu jak mokřadních (okolí Zbojského potoka u Nové Sedlice, Stinská slatina, mokřady u Ruského), tak i xerothermních (Gazdoráň, Kýčera) biotopů. Mezi významné vlhkomilné druhy patří: Adelphocoris ticinensis, Capsus pilifer, Apolygus rhamnicola, Macrolophus rubi, Odontoplatys bidentulus nebo Macrosaldula scotica. Vzácná teplomilná společenstva jsou dokumentována nálezy druhů Ulmicola spinipes, Criocoris nigripes, Heterocapillus tigripes, Aelia klugi, Rubiconia intermedium, Sciocoris umbrinus a Sciocoris microphtalmus. Naopak horské louky (poloniny) v oblasti hlavního hřebene se vyznačují poměrně malou druhovou bohatostí a zatím zde nebyly zjištěny žádné typické horské druhy (těch se však obecně mezi plošticemi vyskytuje velmi málo). Další významné nálezy mohou bezesporu přinést výzkumy v jiných částech roku, zejména vzhledem ke krátkodobému sezónnímu výskytu dospělců některých klopušek (Miridae). Druhové spektrum by se jistě rozšířilo i použitím dalších metod výzkumu (sklepávání, zemní pasti, fotoeklektory, žluté misky). Z heteropterologického hlediska tvoří území NP Poloniny velice zajímavou oblast s rozmanitými typy biotopů a další výzkum ploštic by zcela jistě byl velmi užitečný jak z hlediska ochranářského, tak z hlediska obecně faunistického. |
|
|
Tab. 1 - Seznam ploštic s prokázaným výskytem na území NP Poloniny. |
 |
|
Poděkování |
|
|
Za umožnění výzkumu a pohostinnost děkujeme Správě NP Poloniny ve Snině (konkrétně zejména Štefanu Pčolovi). Vítězslav Bryja, Anna Bryjová a Lenka Bryjová vydatně pomáhali při sběru materiálu, Jitce Vilímové (PřF UK, Praha) děkujeme za možnost studia její sbírky a poskytnutí nevypreparovaného materiálu a Igoru Malenovskému (Moravské zemské muzeum, Brno) za pomoc s literaturou ve francouzštině. |
|
|
Literatura |
|
|
BACCHI I &
RIZZOTTI VLACH M, 1996: Gli eterotteri degli ambienti umidi nella
provincia di Mantova (Insecta, heteroptera). Quad. Staz. Ecol. Civ.
Mus. St. Nat. Ferrara, 10: 35–68. |
|
|
|
|