Na území katastru obce Svetlice (obr. 1) a nejbližšího okolí bylo v letech 2005–2006 a 2008 zjištěno 5 druhů obojživelníků (Amphibia) z 5 čeledí a 6 druhů plazů (Reptilia) z 5 čeledí v celkovém počtu více jak 55 jedinců. Všechny druhy, kromě L. agilis jsou zařazeny do červeného seznamu druhů obojživelníků a plazů Slovenska (Kautman et al. 2001a, b). Z toho je 5 druhů pozorovaných obojživelníků zařazených do kategorie méně ohrožených taxonů (LR), 3 druhy plazů rovněž do kategorie LR a 2 druhy do kategorie zranitelných (VU).

Salamandridae

Salamandra salamandra (Linnaeus, 1758), LR:nt, jeden subadultní jedinec byl nalezen u cesty na severním okraji obce (13.8.2008, lokalita č. 2, obr. 2 a 3). Podle místních obyvatel je zde však druh za deštivých dní velice hojný, často pozorovaný i v centru obce, což jsem vzhledem k převládajícímu suchému a slunečnému počasí v období návštěv nemohl potvrdit.

Bombinatoridae

Bombina variegata (Linnaeus, 1758), LR:cd, nejčastěji pozorovaný zástupce obojživelníků (>20, obr. 4), vyskytující se v okolí všech tří potoků (Svetlica, Ščobský, Svetlička). Druh jsem zde nacházel zejména v periodických loužích a pomalu tekoucích, prosluněných partiích potoků a jejich přítoků. Kuňky byly zaznamenány ve všech třech pozorovacích sezónách a to v adultních i subadultních věkových kategoriích (lokality č. 2, 3, 5).

Bufonidae

Bufo bufo (Linnaeus, 1758), LR:cd, jediný adultní exemplář byl zaznamenán v měsíci srpnu roku 2005 na lokalitě č. 2 v severní části obce.

Hylidae

Hyla arborea (Linnaeus, 1758), LR:nt, v srpnu roku 2005 byli nalezeni dva metamorfovaní jedinci, jakož i zaznamenány hlasové projevy samců v okolí potoka Ščobský na východním okraji obce (lokalita č. 4).

Ranidae

Rana temporaria (Linnaeus, 1758), LR:lc, nalezen pouze jediný adultní exemplář a to na humidní lokalitě č. 7 pod vrchem „Nad Hlbokým“ v srpnu roku 2005.

Lacertidae

Lacerta agilis (Linnaeus, 1758), pozorováno celkem 6 exemplářů ve všech věkových stádiích, obou pohlaví. Druh byl nalezen v rámci všech tří sezón a na lokalitách byly pozorovány jak jedinci nesoucí klasické zbarvení poddruhu L. a. argus, tak jedinci tzv. variety erythronota, jež dokonce mezi nalezenými jedinci převládala (4 jedinci). Všechny místa nálezu (lokality č. 1, 2, 4, 6) vykazovaly stejný suchý až polosuchý, otevřený biotopový charakter (louky, okraje polí, cest apod.).

Anguidae

Anguis colchica (Nordmann, 1840), LR:nt, kryptický, molekulárně – geneticky však jasně definovatelný druh (Gvoždík et al. 2010), byl druhým nejčastěji nalézaným zástupcem plazů okolí obce Svetlice (obr. 5). Pozorováno bylo celkem 8 jedinců a to jak adultních, tak juvenilních v červenci a srpnu roku 2005 (5 ex.) a srpnu 2008 (3 ex.) převážně v okolí cest a na zarostlých loukách (lokalita č. 1, 2, 6).

Natricidae

Natrix natrix (Linnaeus, 1758), LR:lc, jediný juvenilní jedinec byl pozorován v srpnu 2008 na severním okraji obce (lokalita č. 2), slunící se v periodické nádrži nedaleko potoka Svetlica.

Colubridae

Coronella austriaca (Laurenti, 1768), VU, početně nejfrekventovanější druh plaza, který byl na dvou lokalitách (č. 1, 2) nalezen celkem ve 12 jedincích  (obr. 6). Zajímavým aspektem pozorování bylo, že všichni jedinci byli buď gravidní, nebo samice po porodu a nebo juvenilní exempláře. Druh byl sice nalezen v rámci všech tří sezón, ale ani jednou nebylo pozorováno samčí pohlaví. Všechny exempláře jsem nalezl při z části zarostlých okrajích cest na severním okraji obce.

Zamenis longissimus (Laurenti, 1768), LR:cd jediný adultní exemplář byl pozorován na východním okraji obce, na jižně orientovaném svahu lesostepního charakteru, zasahujícím do zahrady místního domu (lokalita č. 4). Jedinec byl nalezen v červenci roku 2005. Opět se dle místních jedná o běžně pozorovaný druh, který se nebrání výskytu v blízkosti člověka, jak je z literatury všeobecně známo (např. Musilová et al. 2007).

Viperidae

Vipera berus (Linnaeus, 1758), VU, tři exempláře byly nalezeny v období července a srpna roku 2005 (1♂, 2♀) na dvou lokalitách (č. 2 a 6) v jižní a severní části obce. Zmije zde byly nalezeny v polootevřených biotopech, tedy okrajích luk a lesa. Jednu z nalezených samic prezentuje obr. 7.

Na mnou sledovaném území nebyl doposud proveden žádný faunistický výzkum herpetofauny. Několik publikovaných údajů o výskytu obojživelníků a plazů je však udávaných pro celý orografický celek Bukovských vrchů, které ale neobsahují žádné informace o lokalitách zjištěných druhů. Záznamy o výskytu druhu Z. longissimus v Bukovských vrších prezentuje Vogel (1952), Veselý (1956) popisuje ve východních partiích Bukovských vrchů (a Vihorlatu) přítomnost sedmi druhů plazů, Vološčuk et al. (1988) a Guziová & Buraľ (1994) pak v závislosti na typu ekosystému ve Východních Karpatech popisují výskyt devíti druhů obojživelníků a osmi druhů plazů. Konečně poslední a faunisticky precizní práce Pančišina & Klembary (2003), z oblasti NP Poloniny, prezentuje výskyt 5 druhů obojživelníku a 6 druhů plazů, jejichž složení přibližně souhlasí s mnou zjištěnou druhovou skladbou. Ve srovnání s mými daty však nebyla pozorována H. arborea a Z. longissimus, naopak byly nalezeny druhy Triturus cristatus a Zootoca vivipara. Pokud bychom srovnali nejpodrobnější faunistické práce z polské strany Bukovských vrchů (Błażuk 2004, 2007), tak dostaneme rovněž podobný herpetofaunistický profil: 7 druhů plazů (navíc pozorována Z. vivipara) a 10 druhů obojživelníků (navíc pozorováni T. cristatus, Lissotriton montandoni, L. vulgaris, Ichthyosaura alpestris, Pelophylax lessonae). Počet a složení druhů v katastru obce Svetlice je tak srovnatelný s jinými lokalitami v regionu, díky širší absenci údajů o konkrétních lokalitách této oblasti Slovenska však není možná bližší komparace. Z hlediska nejčastěji nalezených druhů zkoumaného území jsem z obojživelníků pozoroval druh B. variegata (>20) a z plazů C. austriaca (12 jedinců). Za období pozorování se nepodařilo zjistit následující druhy, které jsou však ve výše citované literatuře z širší oblasti uváděny. Jsou jimi: T. cristatus, L. montandoni, L. vulgaris, I. alpestris, Bombina bombina, Bufo viridis, Rana dalmatina, P. lesonnae, Podarcis muralis, Z. vivipara a Natrix tessellata. Pozorované druhy tak tvoří v případě obojživelníků 38 %, v případě plazů 66 % všech druhů herpetofauny regionu.

Zdejší nálezy druhu V. berus jsou zajímavé svou hypsometrií, jelikož všechny pochází z míst okolo 350 m n. m. Dle literatury je však tento druh na Slovensku nejhojnější v nadmořské výšce v rozmezí 400–600 m, kdežto pod 400 m její výskyt a početnost rapidně klesá (např. Rehák 1992). Populační denzitu a převahu samičího pohlaví u C. austriaca si lze vysvětlit rozdíly v aktivitě mezi pohlavími a sezonností, kdy aktuální stav nemusí odpovídat skutečnému. Hustota populací u tohoto druhu je spíše určována potravní nabídkou a charakterem stanoviště nežli sociálními faktory, čemuž odpovídá i termín pozorování (srpen) a skladba nalezených jedinců (gravidní samice, mláďata vs. slunění, porod). Poměr pohlaví na lokalitách Slovenska (resp. bývalého Československa) je v literatuře u tohoto druhu uváděn na 1,0 : 1,2 (♂ : ♀), z hlediska koncentrace několika jedinců na poměrně malé ploše je v literatuře uváděn údaj o shromáždění až 20 jedinců na 50 m² (Kminiak & Kalúz 1983, Tertyšnikov 1977).

I přes zvolený termín pozorování výsledná data dávají pěkný nástin do spektra místní herpetofauny a věřím, že kdyby byly údaje kumulovány v rámci delšího časového období roku, poskytnou mnohem hlubší důkaz o zdejší herpetologické diverzitě.

Obrázek 1. Umístění a přehled lokalit nalezené herpetofauny obce Svetlice.

Obrázek 2. Celkový pohled na lokalitu č. 2 na severním okraji obce.

Obrázek 3. Nalezený exemplář S. salamandra na lokalitě č. 2.

Obrázek 4. Kuňky B. variegata, nejhojnější zástupce obojživelníků obce Svetlice.

Obrázek 5. Dvě gravidní samice A. colchica.

Obrázek 6. Gravidní samice C. austriaca nalezená na severním okraji obce.

Obrázek 7. Samice zmije V. berus z lokality č. 2.